6 prima tipů, jak co nejlépe chránit zahradu před horkem a suchem
Tropické teploty, typické letní počasí a sucho už v květnu se pomalu stávají součástí našeho života. Vedra, která u nás panují a podle předpovědi počasí ještě budou, umí vysát z půdy veškerou vláhu během chvíle. Máme pro vás 6 tipů, jak co nejlépe ochránit zahradu před horkem a suchem. Obecně platí, že přes den si dopřáváme vodu my, ráno či večer ji dopřejeme rostlinám.
1. tip: Správná zálivka
V případě veder trpí některé rostliny více než jiné. Jedná se zejména o ty, které byly vysazené nedávno. Sucho trápí více rostliny v nádobách, popínavky, trvalky, keře a stromy, které nejsou starší víc než dva roky. Díky hluboce rozprostřeným kořenům odolávají náporu žhavých dní lépe vzrostlé stromy a keře. Každá rostlina potřebuje jinou vláhu, jiný způsob zalévání a jiné množství vody. Neopomenutelná je také doba zálivky.
Zalévat bychom buď brzy ráno, nebo pozdě večer, kdy slunce už nepálí. Pokud každý den vyběhneme na zahrádku a konví pokropíme všechno zelené, neděláme dobře. Rostliny neocení povrchové kropení, ale vydatnou zálivku (třeba až po několika dnech) ano. Máme-li zahradu, kterou nestíháme pravidelně zalévat, můžeme si pořídit třeba jednoventilový automatický časový spínač, díky kterému je o závlahu postaráno i v době naší nepřítomnosti.
2. tip: Mulčování
Mulčování zajišťuje především vhodnou teplotu půdy, ta se nepřehřívá a neodpařuje se z ní ve velkém voda. Mulčujeme ale pořádně dostatečnou vrstvou materiálu, který je hrubší – sláma, delší vlákna trávy, stvoly, kartony, kamínky, listí. Můžeme použít i posekanou trávu, když ji přidáme třeba pod rajčata, podstatně zmenšíme odpařování vody z půdy.
3. tip: Pryč s plevelem
Pokud pěstujeme zeleninu na záhoně klasickým způsobem a nemulčujeme, je nutné záhony kypřit a okopávat, aby se přerušilo kapilární vzlínání vody. Třeba hned po zalití, kdy do půdy ještě půjde kopnout. Nesmíme zapomínat, že záhony je nutné neustále odplevelovat. Plevel totiž významně odebírá kulturním rostlinám vláhu, a protože je mnohem agresivnější, dělá to na úkor jejich růstu. Ne nadarmo se říká, že plevel je zloděj vláhy.
Co rozhodně nesmíme dělat, je zalévání rostlin stylem májový deštík, kdy na ně z výšky z rozprašovače hadice necháváme kapat vodu. Nemá to smysl, vzduch je suchý a rostliny mají díky teplotě a podmínkám zakódováno, že teď žádný déšť přijít nemá. A navíc, pokud budeme zalévat například rajčata, okurky či cukety na listy, tak jim jen přivodíme houbové choroby. Vlastně je jen málo rostlin (brambory, kořenová zelenina), kterým styl májový deštík nevadí. Zásadně tedy lijeme vodu k rostlinám takzvaně bodově, tedy ke kořenům.
Hodně vláhy potřebuje také trávník. Vyšší porost lépe schraňuje vlhkost a trávník se hned tak nevypálí a nebude potřebovat (tolik) zavlažovat. Sekáme ho proto výš než obvykle. Pokud nechceme stát hodinu s hadicí v ruce, může nám pomoci klasický víceúčelový postřikovač, který díky snadné výměně postřikovacích profilů snadno adaptujeme na podmínky naší zahrady.
6. tip: Samozavlažovací nádoby
V parných dnech právě v květináčích a truhlících zemina hodně rychle vysychá – tím rychleji, čím méně jí je, proto volíme na balkonové rostliny květináče co možná největší a světlých barev. Černé plastové květináče jsou na pražícím slunci tabu, protože se mohou tak zahřát, až teplo rostlinám poškodí kořeny a ty uhynou. K dostání je spousta samozavlažovacích truhlíků, které jsou ideální pro pěstování květin, bylin i zeleniny. Samy si odebírají vláhu podle potřeby a šetří nám čas, protože nemusíme pravidelně hlídat vlhkost.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 8. 6. 2024, Autor: Marta Pawlicová, Profil autora: Marta Pawlicová
