Labutě zimují na stojatých vodách, v případě velkých mrazů se stahují na nezamrzající vodní toky. Když v zimě nemají na rybnících a jezerech dostatek přirozené zelené potravy, přelétají instinktivně na tekoucí vody potoků a řek, kde se živí přirozenou stravou v podobě vodních rostlin, drobných bezobratlých živočichů nebo zelení rostoucí na březích.
Labutě se v zimě často za potravou stahují i do velkých měst. Aby však přežily zimu, neměli bychom je krmit stravou, která je pro ně nevhodná, protože si na ni snadno zvyknou a mohou onemocnět.
Krmení labutí v zimě je velký nešvar
Přestože ochránci zvířat každoročně upozorňují na nevhodnost přikrmování labutí a dalších vodních ptáků pečivem, je stále mnoho lidí, kteří to nerespektují. Pokud chcete jít s vašimi dětmi pozorovat labutě a kachny, nechte zbytky z kuchyně a slané pečivo doma. Tato nepřirozená a pro vodní ptáky nevhodná strava jim může ublížit a způsobit velké zdravotní problémy.
Jak a čím krmit
Přikrmování vodního ptactva je možné pouze v zimním období, a to v malém množství. Ptáky bychom v žádném případě neměli krmit čerstvým, slaným nebo kořeněným, ani starým a plesnivým pečivem. Výjimečně můžeme labutím a kachnám přinést tvrdé, usušené rohlíky nebo housky, poté rozmočené ve vodě. Nerozmočené pečivo může labutím podráždit krk.
Přirozená strava je rostlinná
Abychom vodním ptákům neublížili, ale naopak prospěli, můžeme jim v zimě přinést kukuřici a obilniny, jako je pšenice, žito, ječmen nebo oves, zelenou a další rostlinnou stravu - například hlávkový nebo jiný salát, obilniny s příměsí zeleného krmeni, to znamená jemné trávy či vodních rostlin. V přírodě konzumují labutě a kachny kromě rostlinné stravy také vodní plže.
Zimoviště labutí
Pokud v zimě nemají labutě dostatek rostlinné stravy na místech, kde hnízdí, odlétají zcela přirozeně na zvolna tekoucí potok či řeku. V tuhých a déle trvajících mrazivých dnech se slétají na zimoviště, zpravidla se každoročně vracejí na stejná místa. Zůstane-li nějaká labuť v období velkých mrazů na rybníku, jedná se většinou o slabšího nebo nemocného jedince.
Zdravá labuť snáší mrazy
Zpozorujete-li na ledě labuť, většinou jen odpočívá. Lidé občas v domnění, že labuť přimrzla, volají zbytečně pracovníky záchranné stanice. Stává se jen zřídka, že labuť přimrzne k ledu. V takovém případě je pak na místě zavolat nejbližší záchrannou stanici nebo hasiče, kteří labuť odborně a bezpečně vysvobodí.
Labuť patří mezi největší ptáky
Labuť velká, která u nás žije, je původně severský pták, zvyklý na život v zimě. Zdravá labuť snáší i extrémně nízké teploty. Labuť velká je jedním z největších létajících ptáků. Váží kolem 13 až 20 kg a je dlouhá zhruba 150 cm s rozpětím křídel až 2,5 m. I když jsou labutě původně tažní ptáci, ne všechny odlétají do teplých krajin. Zajímavostí je, že na cestě za teplem dokáží (i přes svoji váhu) uletět víc než tisíc kilometrů. Pokud vám někdy proletěly nad hlavou labutě, určitě jste si všimli rytmického, švištivého zvuku jejich křídel.
Významné zimoviště labutí
Řeka Berounka je významným zimovištěm vodního ptactva. V zimě tu můžete vidět nejen labutě a divoké kachny, ale i kormorány, volavky, ledňáčka, a dokonce tu zimuje i orel mořský.
Ochránci ptactva ví, že čím větší je zima, tím více vodního ptactva tu můžete spatřit. Návštěva některého ze zimovišť vodních ptáků může být i zajímavým tipem na zimní, a třeba i vánoční procházku.
Záchranné stanice živočichů
A jedna - ne příliš lichotivá informace na konec. Labutě patří mezi časté pacienty záchranných stanic pro handicapované živočichy. Za loňský rok bylo na území naší republiky ošetřeno přes tři sta labutí, z nichž se do volné přírody vrátilo jen zhruba sedmdesát procent. Labutě nejčastěji zraňuje množství rybářských nástrah, vlasců a odpadků, které zůstávají v řekách a jejich okolí po rybářích. Bez pomoci člověka vážně zraněné labutě často umírají.
Zdroj informací: chovzvirat.cz; csopnj.cz
Podívejte se, jak v zimě přilepšit lesním zvířatům:
Publikováno: 18. 12. 2021, Autor: Běla Nedorostová, Profil autora: Běla Nedorostová
